Obr.3 ach. x arch.

Obr.2 ach. x arch.

Apex- základní rozlišovací znak achatin od archachatin. Na fotkách vlevo je achatina a vpravo je archachatina. Jak je patrné z obrázků, arch. mají oproti achatinám velký tupý apex.



Columella- barva columelly je další velmi důležitý rozlišovací znak.
Obústí- vlastní okraj ústí ulity.

Dále může být ulita pravotočivá nebo levotočivá. U většiny achatin je ulita pravotočivá, až na archachatinu bicarinatu, ta má ulitu levotočivou. Ulita achatin je vlastně vnější kostrou a skládá se ze tří vrstev, a to:

Obr.4 vrstvy ulity

1.Periostrakum (epidermis) je složeno z konchiolinu. Konchiolin je zvláštní bílkovina, odolná vůči působení chemikálií (kyseliny). Periostrakum je tvořeno na samotném okraji pláště a podmiňuje barvu ulity. V průběhu růstu se nezesiluje, naopak ve vrcholové části se postupně stírá.
2.Ostrakum (hranolová, prizmatická vrstva) je tvořena hranoly kalcitu a aragonitu, oddělenými tenkými lamelami konchiolinu. Aragonit je uhličitan vápníku, chemický vzorec je CaCO3. Hranoly leží víceméně kolmo k povrchu schránky.
3.Hypostrakum (perleťová vrstva) je tvořena z aragonitových lupínků uložených rovnoběžně s povrchem schránky. Lupínky jsou odděleny konchiolinovými lamellami. Lupínky jsou průhledné a dochází v nich k interferecnci světla, jejímž výsledkem je vznik perleťového lesku. Vrstva je tvořena z 80-86% CaCO3, 10-13% konchinu a 3 % vody, může obsahovat stopy Mg CO3. Tzv. světlá vrstva je přítomna v místech nasedání svalů na vnitřní povrch schránky. Je to průsvitná vrstva bez lesku. Tvoří ji lamely hypostraka, které stojí téměř kolmo k vnitřnímu povrchu schránky. Jsou k ní upnuty svaly.

Tělo

Obr.5 orgány achatin

Pokožka
Pokožka nohy obsahuje žlázové buňky, které produkují sliz. Aby se šnek mohl lépe pohybovat, má v přední části nohy umístěnu chodidlovou žlázu, která produkuje velké množství slizu.

Trávící soustava
U achatin jsou kolem ústního otvoru pysky. Pak následuje dutina ústní a do ní ústí slinné žlázy. Na rozhraní ústní dutiny a jícnu je radula (Obr.6). Radula slouží ke strouhání potravy.

Obr.6 a. reticulata, detail radula

Radula je chitinózní páska s příčnými řadami zoubků, které jsou symetricky uspořádány. Opotřebovává na předním konci a neustále dorůstají další zoubky na zadním konci. Následuje rozšířená přední část žaludku („vole“). Vývody slinivko-jaterní žlázy (hepatopankreas) se spojují v jeden vývod a ústí do žaludku. Hepatopankreas produkuje enzymy, které štěpí např. i celulózu na lehce stravitelné sacharidy. Achatiny přijímají vodu ústním otvorem přímo, v potravě nebo absorpcí vodních par ze vzduchu přes pokožku. Achatiny vylučují trubicí, která ústí u dýchacího otvoru.

Dýchací soustava
U achatin jsou plíce tvořeny dutinou plicní, což je přeměněná plášťová dutina. Vnitřní stěna je řasnatá, aby měly plíce větší povrch. Stěna dutiny plicní je bohatě protkána vlásečnicemi a hemolymfa se tak dostává do styku se vzduchem. Hemolymfa je rozpuštěný hemoglobin (krevní barvivo) v míze. U achatin je otevřená cévní soustava, tzn. hemolymfa se stýká s tkáněmi přímo v tělních dutinách, které jsou vřazeny do soustavy trubic. Srdce je u achatin uloženo v tenkostěnném osrdečníku (perikard).

Nervová soustava
Achatiny mají nervovou soustavu gangliovou (ganglium je shluk nervových buněk). U achatin je 5 párovitých ganglií, která jsou mezi sebou propojena, a to:
Cerebrální (mozkové) ovládají hmat, zrak, polohu těla a ústí ulity.
Pedální (nožní) ovládají svalstvo nohy.
Pleurální (postranní) ovládají plášt a plíce.
Parietální (temenní) ovládají čich.
Viscerální (útrobní) ovládají vnitřní orgány.

Achatiny mají nohu z hladkého svalstva. Pro zatahování plže do ulity slouží sval cívkový. Jeho výběžky v hlavě jsou zatahovače (rektraktory) tykadel.